Pravopis, slovní druhy, stavba slova a souvětí.
bydlet × bílý
Po obojetných souhláskách b, f, l, m, p, s, v, z rozhoduje význam: být (existovat) × bít (tlouct), mýt (umývat) × mít (vlastnit), výr (sova) × vír (voda). Po tvrdých h, ch, k, r, d, t, n se píše y, po měkkých ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň vždy i.
s-hora dolů · z-měna · vz-hůru
s- = dohromady nebo shora dolů (sbalit, sejít se, smazat, sjet). z- = změna stavu, dokončení (zbourat, zmrznout, zlepšit). vz- = vzhůru (vzlétnout, vzchopit se). Význam rozhoduje: zhlédnout film × shlédnout z věže, zpráva = informace × správa = úřad.
ob-jev × oběd · v-jezd × věnec
bje a vje píšeme jen tam, kde je předpona ob- nebo v- a kořen začíná na je-: objevit, objednat, objem, vjezd, vjet. Jinde je bě, vě: oběd, běžet, věnec, věřit. Po p se píše vždy pě, nikdy pje: zpěv, pěna, pěkný.
rozuměl × rozumně
Píšeš mně, když je v příbuzném slově mn: zapomněl (zapomenout), domněnka (domnívat se), vzpomněl. U příslovcí: -mný → -mně (rozumný → rozumně, jemný → jemně), ale -mý → -mě (zřejmý → zřejmě, vědomý → vědomě). U zájmena: 2. a 4. pád mě, 3. a 6. pád mně.
muži nesli · ženy nesly · města ležela
V množném čísle: rod mužský životný → -i (chlapci hráli), mužský neživotný → -y (stromy kvetly), ženský → -y (ženy spěchaly), střední → -a (města ležela). Je-li mezi několika podměty aspoň jeden mužský životný, píše se -i (Petr a Jana pracovali).
1. podstatné jméno (kdo, co) · 2. přídavné jméno (jaký, který, čí) · 3. zájmeno (já, ten, náš) · 4. číslovka (kolik, kolikátý) · 5. sloveso (co dělá) · 6. příslovce (kde, kdy, jak) · 7. předložka (na, do, k) · 8. spojka (a, ale, protože, aby) · 9. částice (ano, ne, asi, snad) · 10. citoslovce (bum, haf, au).
pod-zem-ní
Kořen je společná část příbuzných slov (les, lesník, lesní). Předpona stojí před kořenem (pod-chod, vý-let, pře-letět), přípona za ním (les-ník, uč-itel, ryb-ář). Slova tvoříme odvozováním, skládáním (velkoobchod) a zkracováním (ČR).
Převzali jsme je z jiných jazyků: angličtina (fotbal, víkend), němčina (knedlík, brýle), francouzština (restaurace, parfém), latina (student, univerzita), řečtina (telefon, matematika), italština (pizza, piano). Význam si ověř ve slovníku cizích slov: bilance = přehled výsledků, diskuse = výměna názorů, konflikt = spor.
kolik přísudků, tolik vět
Věta jednoduchá má jeden přísudek (Po obědě jsme šli na hřiště). Souvětí má dva a více přísudků (Když skončila hodina, šli jsme na oběd = 2 věty). Infinitiv se nepočítá — patří k přísudku (chci si přečíst = jeden přísudek).
Přívlastková – který, jaký (kniha, kterou jsem četl). Předmětná – pádová otázka (nevím, kdo to udělal). Přísudková – jaký byl (byl takový, jaký ho znali). Příslovečné: časová (kdy), místní (kde, kam), příčinná (proč – protože, jelikož), účelová (za jakým účelem – aby), podmínková (za jaké podmínky – jestli, kdyby).
Větší znalosti = větší rozhled